Přiznám se na rovinu, s novinkou Davida Kollera jsem za
víkend strávil víc času, než s jeho všemi sólovými počiny dohromady (byl jsem
vždycky fanda spíš Lucie), tudíž jsem jen okrajově schopen srovnávat aktuální
Davidovu tvorbu s tou předešlou. Už jen fakt, že se mi deska točí v přehrávači
od pátečního večera znamená, že mě chytla. A to dost.
Ještě aby ne, když Koller nahrával s lidmi, co se motali
kolem Stinga nebo Depeche Mode. Samozřejmě, hlavní pozornost na a sebe strhává
sám David, jeho specifický hlas a projev je nezaměnitelný a deska na něm stojí.
Kollerův brilantní výkon podtrhuje skvěle sehraná kapela, to jest další důkaz
toho, že si Koller za zády sestavil fungující tým – texty mu částečně psala
slovenská básnířka Mirka Ábelová, brilantní zvuk a atmosféru celé desky mají na
svědomí zmiňovaní pánové Kipper Eldridge a Steve Lyon.
ČeskosLOVEnsko však nestojí jen na technické práci
muzikantů, deska totiž od samého začátku šlape jako celek a kromě několika málo
klopýtnutí (především v podobě písně Sladké sny) je vrcholem dosavadní tvorby
Davida Kollera. Ten si navíc na několika místech nebere servítky a vrchol alba
přichází jednoznačně s písní Galerka, kde zdatně zhudebnil svůj dlouholetý
antikomunistický aktivismus. Zmíněné skladbě pak zdatně asistuje Psychopat, kde
Koller „staví fakáč zlu“ a mezi zuby cedí jména světových diktátorů, včetně
Vladimíra Putina.
Právě angažovanost zpěváka, který podobné názory šíří i mimo
hudební desky, přidává albu kladné body, neboť v případě Kollera nejde jen o
krátkodobou macho pózu, která by na placce začala a i skončila. A ačkoliv se
deska v mnoha chvílích láme, přeskakuje od upřímného přímočarého projevu k muzikantských
kudrlinkám, jako celek působí nejkompaktněji v Kollerově dosavadní tvorbě. A myslím,
že to není jen spoluprací se zahraničními producenty, ale celkovým hudebním vývojem Kollera a hudebníků kolem něj se motajících.
Hodnocení: 90%
David Koller
ČeskosLOVEnsko
Brainzone
